Farní chrám sv. Bartoloměje v Černoučku
První chrám v Černoučku je doložen záznamem z roku 1311 - dle místní pamětní knihy byl vysvěcen roku 1304 biskupem Othonielem z řádu sv. Františka. Podle listiny nalezené roku 1772 v hlavním oltáři byl kostel (znovu?) vysvěcen i ctihodným otcem Přibyslavem, satharonským biskupem. V knize Miscellanea historica Bohemie Bohuslava Balbína je uvedeno, že v roce 1384 byl již kostel v Černoučku kostelem farním.
V letech 1769 - 1774 (s roční přestávkou kvůli morové epidemii v roce 1773) byl vybudován, v barokním slohu, nynější chrám. Stavitelem byl Antonín Schmied z Menšího Města Pražského a políry Matěj Čičovský z Kostomlat p.Ř. a Jiří Rechziegl z H.Beřkovic. Patronem chrámu, který nesl náklady stavby, byl Adam hrabě Hartig z Horních Beřkovic.
Budova je celá postavená z lámaného kamene.
Věž vystupující z průčelí je římsami rozdělena na přízemní část a dvě patra. Pravoúhlý portálek je korunován římsou, několikrát lomenou. V obou patrech je jedno okno s polokruhovým, plochým orámováním. Zakončení věže, původně cibulovité, bylo roku 1870 nahrazeno neslohovým „jehlancem.“
Loď je v průčelí oživena dvěma prázdnými výklenky. Podélné strany, v půdoryse prohýbané, jsou členěny čtyřmi vysokými pilastry. Větší okno na každé straně (v místech, kde je loď nejširší) je barokně vykrojené, druhé menší (na kůru) je dole pravoúhlé. Na schodišti k věži (na severní straně) a naproti (na jižní straně - u bývalé márnice a nad ní) jsou dvě okénka kulatá.
Kněžiště mělo původně tři okna; prostřední bylo později zvenčí zazděno a na jeho místo byly namalovány sluneční hodiny. Číslice však po nahazování kostela v roce 1970 již nebyly obnoveny, ručičky nicméně zůstaly.
Velmi zajímavou historii mají zdejší zvony. Původní je ze čtyř pouze jediný s výškou i průměrem 65 cm. Kolem koruny má nápis (přerušený andělíčkem): Gieorgius fusit campanam istam aleluja. Na plášti je postava sv. Pavla a nápis: SWETE PANE ANNO DOM MCCCCLXVII. Dřívější dva velké zvony (Bartoloměj, výška 93 cm., průměr 103 cm, a Ludvík, 75 x 75 cm) z roku 1714 a umíráček (v sanktusové věžičce) z roku 1535 byly vzaty v 1. světové válce. V roce 1938 pořídila vyšehradská kapitula proti vůli faráře Josefa Dědka, který tušil další válečnou katastrofu, dva nové velké zvony a František Rous z Mnetěše daroval umíráček. V důvěře v ochranu Boží a přímluvu sv. Josefa přechovával pan farář zvony po celou dobu 2. světové války na faře v kůlně. Na věž byly zvony zavěšeny až v roce 1955. Největší (1 x 1 metr) má nahoře v koruně listy a nad nimi nápis: Ulil R.Manoušek v Brně. Na plášti je reliéf sv. Bartoloměje a pod ním nápis: Svatý Bartoloměji, oroduj za nás! Ulit L.P.1938. Menší zvon (80 x 80 cm) má na plášti reliéf sv. Václava s nápisem: Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím.
Vnitřek chrámu je v lodi 17 m dlouhý a 10,8 m široký, v kněžišti pak 8,6 m dlouhý a 7 m široký. Stěny jsou v půdoryse několikrát lomené a uprostřed oválně prohnuté; členěny jsou pilastry, jejichž hlavice zdobí dvě voluty a šabraka - na nich spočívá kládí s mírně vyloženou římsou. Velké výklenky ve čtyřech rozích byly původně míněny pro vedlejší oltáře. Klenbu tvoří tři tzv. české placky: veliká a směle vypnutá střední nad chrámovou lodí a dvě menší postranní nad kněžištěm a nad kůrem. Malby na klenbě - nad kněžištěm Nejsvětější Trojice, nad lodí Kristus se čtyřmi evangelisty - jsou pozdější, až z roku 1905.
Původní hlavní oltář je práce současná se stavbou kostela. Oltáře sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého a kazatelna jsou z konce 18. století. Vše víceméně jen běžné řemeslné práce. Obraz nad původním hlavním oltářem, představující umučení sv. Bartoloměje, byl koupen za 800 zlatých od malíře podepsaného v dolním rohu - Ludwig Kohlpin anno 1810. Stejný malíř má i dva obrazy v premonstrátském chrámě v Doksanech. Obraz Narození Páně nemá ani jméno autora ani letopočet. Obraz sv. Josefa je z kláštera v Roudnici nad Labem. Oltáře Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Panny Marie jsou z roku 1926: tovární výroba od Břetislava Kafky z Červeného Kostelce. Menza od mariánského oltáře byla oddělena r. 1973 a tak byl zřízen oltář čelem k lidu.
Ve státním seznamu kulturních památek jsou uvedeny: obraz sv. Bartoloměje, křtitelnice, zvon Pavel a monstrance.
Poslední úpravy byly provedeny ze sbírek věřících: v letech 1969 - 70 byl kostel nahozen (vedl zedník J.Fuksa z Kostomlat p. Ř.). Postupně byla také opravena střecha a ohradní zeď u kostela byla zabezpečena 8 betonovými sloupky proti zřícení - z ochoty provedli Antonín a Josef Svobodovi. V letech 2006 - 2008 byla svépomocí opravena a obnovena vnitřní výmalba kostela pod vedením mistra malířského pana Petra Zavřela z Jeviněvse.